Agora: Kde se zrodila demokracie

V polovině 6. století př. n. l. byla na severozápadní straně od Akropole založena athénská agora, která na další minimálně čtyři staletí představovala centrum města. Zde se nacházely ty nejdůležitější veřejné budovy a svatyně a zde se přímo vyvíjela zákonodární, politická, soudní, obchodní, společenská, umělecká a náboženská stránka lidstva. Zejména muži (ženy jen za doprovodu manžela či otroka mužského pohlaví a to jen do obchodní zóny) se zde scházeli, aby se dozvídali novinky z města i z ciziny, aby diskutovali o různých tématech. Vždyť samotné označení agora vychází se slovesa „shromažďovat se“.

První stopy lidského osídlení na území okolo starověké agory se datují do pozdní doby kamenné (asi 3000 př. n. l.) v podobě úlomků z keramických nádob. Z období mykénského (1550-1100 př. n. l.) a z doby železné (1100-700 př. n. l.) byl v této oblasti objeven hřbitov s kruhovými hroby a současně rostoucí lidské osídlení.

V 6. století př. n. l. se společnost reformovala a s ní i toto místo – ze soukromého osídlení se stalo veřejné prostranství, které mělo být přetvořeno na agoru. První veřejné budovy byly postaveny okolo roku 520 př. n. l., v období vlády Peisistratovců. S nástupem demokratického režimu začala na agoře intenzivní výstavba. Nejdříve byla vybudována rada a Královská stoa pro vedoucího vládce města.  

Vyplenění agory perským vojskem v letech 480-479 př. n. l. zničilo mnohé z původních budov. Ve 2. čtvrtině 5. století se začalo opět intenzivně budovat, což trvalo až do poloviny 4. století a tento stavební boom má přímou souvislost s vrcholem demokracie. Tehdy byla mimo jiné vystavěna nová budova rady, mincovna, soudy, chrámy bohů apod. Politický úpadek Athén, který byl zapříčiněn porážkou Řeků Filipem Makedonským, však neznamenal i úpadek kulturní. Naopak za vlády Alexandra Velikého byly Athény kulturní velmocí Makedonské říše.

Obrovská rána byla agoře zasazena v podobě drancování vojsky římského vojevůdce Sully v roce 86 př. n. l., byla to pomsta za to, že Athéňané kuli pikle proti Římanům. I přesto však město zaznamenalo další vrchol za vlády císaře Oktaviána Augusta (27 př. n. l. – 14 n. l.) a císaře Hadriána (117-138 n. l.). V centru agory bylo postaveno Odeon, kde se měla konat hudební představení.

V roce 267 n. l. vpád Herulů zničil stavby na agoře do základů. V dalších letech se oblast agory ocitla mimo městské opevnění, což zapříčinilo její postupný úpadek.

Socha římského císaře Hadriána na athénské agoře

Procházka po agoře

Budovy na řecké agoře byly vystavěny po čtyřech stranách čtvercového prostranství, které je obklopeno třemi kopci: Akropolí, Areopagem a Agoreu Kolonu. Náměstí je ze severozápadu na jihovýchod protnuto svatou Panathénajskou cestou, jednou z nejvýznamnějších dopravních tepen starověkého města šíře 12-20 metrů, kudy každé čtyři roky procházel průvod Panathénajských slavností.

U severozápadního rohu agory se nachází Oltář 12 bohům (522-521 př. n. l.), místo nepřístupné obyčejným smrtelníkům a zároveň bod nula, ze kterého se počítaly vzdálenosti z města. Na západní straně čtverce agory byly postupně vystavěny nejdůležitější správní budovy a svatyně Athén: kruhový Tholos (470 př. n. l.), sídlo rady 500, nová rada (konec 5. stol. př. n. l.), půlkruhová stavba pro přípravu zákonů než byly předloženy k odhlasování, městský archiv (2. stol. n. l.), památník 10 hrdinům (350 n. l.) – dlouhá základna pro bronzové sochy deseti mýtických hrdinů představujících deset původních athénských rodů. Na západní straně agory se nacházely rovněž: chrám boha Apollona (325 př. n. l.), chrám boha Dia a bohyně Athény (350 př. n. l.), stoa Dia Osvoboditele vybudovaná jako poděkování za výhru v bitvě u Platají (479 př. n. l.) a Královská stoa (500 př. n. l.), sídlo vedoucího vládce odpovědného za náboženské otázky a svatby.

Vrcholku kopce Agoreu Kolonu vévodí chrám boha Hefaista (polovina 5. stol př. n. l.) známý rovněž jako Theseion. V jihozápadním rohu agory byla okolo roku 500 př. n. l. umístěna mramorová deska s nápisem „jsem hranice agory“, která byla známá jako místo, kde se scházel Sokrates se svými žáky.

Chrám boha Hefaista

Na jižní straně se nacházely stavby veřejného charakteru, jako například pramen vody (340-325 př. n. l.), jižní stoa I (430-420 př. n. l.) a jižní stoa II (2. stol. př. n. l.), mincovna (400 př. n. l.). Kostel Svatých apoštolů se datuje do začátků 10 století a patří mezi byzantské stavby.

V centru agory byla ve 2. století př. n. l. vystavěna střední stoa používaná pravděpodobně k obchodování, v roce 15 př. n. l. Odeon, dar Marka Agrippy občanům města s velkým sálem pro hudební představení a na fasádě se sochami Tritónů a Gigantů. Východní straně agory vévodí Attalova stoa (159-138 př. n. l.) obnovená na původních starověkých základech, aby dnes zastřešila Muzeum agory. Budova je dvoupatrová, 116,5 m dlouhá a 19,5 m široká.

Chci na poznávačku do Athén

rnc-logo-color.jpg

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *