Alonnisos: Popelka severních Sporad

„Díky své odlehlosti, neexistenci letiště a možná i špatné pověsti Alonnisos příliš mnoho návštěvníků neláká.“ To se dočtete v jednom renomovaném turistickém průvodci a já si dovolím souhlasit, minimálně s tím, že zde opravdu mnoho turistů nepotkáte. Ale právě toto může být i velkým pozitivem.

Alonnisos je menší než sousední Skopelos, ale větší než Skiathos. Dopravíte se sem pouze trajektem a to právě z těchto dvou ostrovů a z pevninského Volosu. Ostrov má rozlohu 64 km2 a žije zde pouhých asi 2 000 obyvatel, převážná většina z nich v hlavním městě Patitiri.

Patitiri

Stručná historie ostrova

Ostrov je nazýván Alonnisem až od doby vzniku samostatného nezávislého řeckého státu v roce 1830. Do té doby byl znám jako Ikos. Zajímavé je, že starověkým názvem Alonnisos byl v minulosti označován nikoli současný ostrov, ale jeho soused, pravděpodobně dnešní ostrůvek Kyra Panagia.

Přesto, že se předpokládá, že v době kamenné byl ostrov spojen s pevninou, mytologie hovoří o prapůvodním prvním obyvateli ostrova jménem Stafylos, který s sebou stejně jako na Skopelos přivezl znalost pěstování vína a oliv.

V době mykénské civilizace bylo sídlo ostrova v dnešním Kokkinokastru a na vedlejším ostrůvku Giura byly nalezeny zbytky lidského osídlení z 9. století př. n. l. Podle pověsti tudy z pevniny projížděla Jásonova loď do Kolchidy za Zlatým rounem.

Kokkinokastro

V archaickém období se na ostrově usadili Dolopové a používali jej jako základnu pro své pirátské výpravy po celém Egejském moři. Alonnisos se tak stal doslova ostrovem pirátů. V roce 476 př. n. l. však ostatním došla s piráty trpělivost a Athéňané je z ostrova vyhnali.

V klasickém období se na ostrově pravděpodobně nacházela dvě města, Kokkinokastro a Palia Chora. Tato doba znamená pro ostrov vrcholný rozkvět. Alonnisos je znám pro svou produkci vynikajícího vína a ostrov je rovněž významný díky své geografické poloze.

Potom už Alonnisos následoval osudy svých sousedů Skiathosu a Skopelosu. V roce 190 n. l. padl do rukou Římanů, v roce 1204 se pak ostrova zmocnili Frankové, následováni Benátčany a nakonec v roce 1453 Turky. Do nově vzniklého nezávislého Řecka byl Alonnisos včleněn v roce 1830, kdy na ostrov přišli Řekové ze zatím nesvobodného území, aby zde vytvořili novou řeckou komunitu.

„Pirátské muzeum“ v Patitiri

Barevné pláže, mořský park a božský klid

S ostrovem přijdete poprvé do styku v hlavním přístavu Patitiri, odtud je to už jen kousek do bývalého hlavního města Palia Chora. To jsou jediná dvě „velká“ města na ostrově. Je vám tedy jasné, že zde se opravdu nemusíte obávat tlačenic a nedostatku prostoru. Alonnisos je ideálním cílem pro turisty, kteří potřebují relaxovat o samotě.

Alonnisos je bohatý na pláže všeho druhu. Jedno je však jisté, setkáte se na nich s nejrůznějšími odstíny přírodních barev, od bílé, žluté a růžové po hnědou, šedou a červenou. Připočtěte si k tomu azurové moře a zelené borovice a ta nejmalebnější zákoutí jsou na světě.

Alonnisos je rovněž vyhledávaným studijním cílem a to zejména pro zoology a botaniky. V okolí ostrova se totiž nachází významný Národní mořský park, nejvzácnějším živočichem zde žijícím je kriticky ohrožený tuleň středomořský.

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *