Dionýsovo divadlo: Nejstarší divadlo na světě

Bůh Dionýsos byl patronem přírody, vinné révy a vína a jeho kult se po celém Řecku mohutně rozšířil v průběhu 6. století př. n. l. V této době byl Athéňanům Dionýsův kult představen tyranem Peisistratem, který ve městě zorganizoval první velké Dionýsie. Jednalo se o svátek, který měl Dionýsa probudit ze spánku a přivést jej k životu. Není náhodou, že tyto doslova orgie oslavující přírodu a plodnost se odehrávaly na jaře, kdy se příroda probouzí ze zimního spánku.

Velké Dionýsie si představte jako dlouhý průvod všech Athéňanů, kteří byli mnohdy dost opilí, a v tomto průvodu zpívali, tančili, popíjeli víno… Postupem času se slavnost stala propracovanější a průvod začal zpěvem komunikovat s chórem, byl tedy veden jakýsi dialog. Muži v chóru byli navíc oblečeni do kozlí kůže (kozel řecky „tragos“) a z tohoto slova pak vznikla „tragédie“. Slavnost navíc doplňovala i mimická představení ze života boha Dionýsa (představení řecky „drases“), což bylo základem ke slovu „drama“.

V 6. století př. n. l. zasáhl do vývoje slavností velký herec a básník Thespis, který celý tento děj z průvodu přenesl na scénu a zavedl na ni i prvního herce. Napsal pak texty, kdy tento herec a chór spolu komunikují v písních, které nebyly jen o kultu boha Dionýsa a jeho životě, ale i o jiných historických a mytologických postavách. Byla zavedena i maska, protože herec ztvárňoval více rolí najednou. Zde se také datuje vynález masky na obličej, protože jeden herec často ztvárňoval více postav, které bylo nutno od sebe odlišit.

Ideálním místem pro výstavbu divadla byl v Athénách jižní svah Akropole, kde již byl situován posvátný okrsek boha Dionýsa Eleutheria. A tak bylo právě zde vybudováno nejstarší známé divadlo na světě s ještě dřevěnými sedadly a dřevěnou rozkládací scénou. V tomto divadle byly v 5. století př. n. l. poprvé uvedeny hry Aischyla, Sofokla, Euripida a Aristofana.

Ve 4. století př. n. l. během vlády archonta Lykúrga bylo hlediště přestavěno do kamene a dochovalo se nám tak až dodnes, zatímco jeviště bylo od té doby přebudováno ještě mnohokrát. Maximální šířka hlediště je 100 metrů a maximální výška je 90 metrů. Má 78 řad sedadel, které jsou rozděleny do dvou částí uličkou „diazoma“, což byla součást průchozí pasáže „Peripatos“ vedoucí okolo celé Posvátné skály. Podstatná část divadla byla zničena, ale odhaduje se, že se sem vešlo až 17 000 diváků. 67 mramorových sedadel v předních řadách bylo určeno pro úředníky, představitele obce a kněží. Na některých si ještě dnes můžete všimnout nápisů, pro koho byla sedadla rezervována.

V době Římské říše se vzhled divadla změnil dvakrát, poprvé během vlády Nerona (1. století n. l.) a podruhé za vlády Faidra (3. stol. n. l.). Jeviště bylo rozšířeno a tvar byl změněn na půlkruhový, orchestřiště bylo vydlážděno mramorovými deskami a kolem něj byla postavena ochranná stěna, aby byli diváci v bezpečí před gladiátory a divokými zvířaty. Někdy byla stěna utěsněna a orchestřiště bylo naplněno vodou, aby se zde mohly pořádat námořní bitvy s modely lodí, v době římského císařství velmi oblíbená podívaná.

Na severovýchod od Dionýsova divadla začíná stará městská čtvrť Plaka. Zde na ulici Lysikratus stojí elegantní pomník, obecně známý jako „Diogenova lucerna“, ale ve skutečnosti se jedná o Lysikratův památník. Lysikrates byl jedním z choregů (vedoucích sboru), bohatých Athéňanů, kteří sponzorovali divadelní představení v Dionýsově divadle a soutěžili mezi sebou, čí představení bude nejlepší. Vítězi byla darována bronzová nebo pozlacená trojnožka. Lysikrates byl jedním z vítězů a tento památník z roku 334 př. n. l., na jehož vrcholu měla být ona trojnožka umístěna, mu byl věnován jako trofej.

Chci na poznávačku do Athén

rnc-logo-color.jpg

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *