Erechtheion: Nejposvátnější místo Akropole

Protipólem k velkoleposti a mohutnosti dórského Parthenonu je jónská elegance a křehkost Erechtheionu. Jeho architekt, pro nás již bohužel neznámý, se dokázal vypořádat se složitými problémy v podobě výrazného výškového rozdílu terénu a s nezvykle mnoha bohy a hrdiny, kteří zde byli uctíváni. Erechtheion nebyl jen obyčejný chrám zasvěcený jednomu božstvu, bylo to nejposvátnější místo na Akropoli a také pohřebiště bájných králů polomýtických Athén.

Zde se odehrál jeden z nejznámějších příběhů spojených s Athénami. Když král Kekrops založil tohle slavné město, chtěl nad ním nabídnout patronát některému z Olympských bohů. Zájem projevila bohyně Athéna a bůh Poseidon. Kekrops tehdy prohlásil, že dá patronát tomu, kdo jeho městu přinese vzácnější dar. Poseidon začal, protože byl starší a jako bůh moře udeřil svým trojzubcem do skály, odkud začala prýštit slaná mořská voda. Když přišla na řadu Athéna, darovala městu olivovník. Kekrops se tedy rozhodl pro Athénu a pojmenoval město po ní. Na místě tohoto bájného souboje jsou až dodnes k vidění tři rýhy ve skále jakoby od trojzubce. Rovněž zde můžete vidět olivovník, ten byl však zasazen královnou Olgou na začátku 20. století jako připomínka tohoto slavného klání mezi Poseidonem a Athénou.

Místo údajného souboje Poseidona s Athénou

Na tomto místě stál chrám už od těch nejstarších dob a jeho přestavba do dnešní podoby začala stejně jako u všech chrámů na Akropoli za vlády Periklea. Erechtheion však bylo zahájeno nejpozději ze všech, až v roce Nikiova míru, tedy 421 př. n. l. a byl dokončen až v roce 406 př. n. l. architektem Filoklem.

O interiérové výzdobě toho bohužel moc nevíme, protože byla z velké části zničena během přestavby chrámu na křesťanský kostel v 7. století n. l. Nicméně jisté je, že východní vstup se šesti jónskými sloupy, 6,8 m vysokými, vedl do největší části Erechtheionu, chrámu Athény Polias. Ze zbytků výzdoby na vlysu je rovněž nemožné odhadnout, co měla znázorňovat.

Uvnitř mramorové cely byla umístěna antická kultovní socha bohyně, xoanon, zhotovená z olivového dřeva. Athéňané věřili, že socha byla vytvořena bez zásahu lidské ruky a byla jim seslána z nebe samotnou bohyní. Před ní byla umístěna zlatá lampa s věčným ohněm, který byl doplňován olivovým olejem pouze jednou ročně.

Východní strana Erechtheionu

Západní část budovy, tedy druhý chrám v rámci Erechtheionu, byla zasvěcena Erechtheovi-Poseidonovi, a vstupovalo se do ní nádherným jónským portálem. Tato část byla díky přirozenému svažování terénu o celé tři metry níž než chrám Athény Polias, a byla rozdělena na dvě poloviny. Na té východní byl uctíván Poseidon-Erechtheus a byly zde i oltáře Hefaista a heroa Buta, zatímco ve druhé polovině se nacházela krypta určená k neznámému účelu, velmi pravděpodobně zde byl chován posvátný had, kterému byly každý měsíc přinášeny oběti.

Západní část Erechtheionu

Ovšem nejznámější pohled na chrám je bezesporu z jeho severní strany, na níž je šest známých sloupů, tzv. karyatid. Ty jsou dozajista nejoslnivějším klenotem attického klasického umění. Těchto šest mladých dívek hrdě hledí na protější Parthenon a na svatou cestu, po níž procházelo panathénajské procesí. Na hlavách nesou koše podepírající římsu s vlysem a střechou. Oblečen mají po kotníky dlouhý chiton a vypadají, jako kdyby díky svému ledabylému postoji s pokrčenou nohou zapomněly, že nesou tíhu střechy. Na první pohled se postavy zdají být stejné, ale podíváte-li se pozorněji, objevíte u každé z nich nějaký jedinečný detail. Například má každá trochu jiný účes, všem však spadají vlasy na ramena, aby tak zesílily oslabené místo krku.

Druhá karyatida zleva byla na příkaz lorda Elgina odstraněna a dnes ji můžete vidět v British Museum v Londýně. Dnes jsou všechny karyatidy na Erechtheionu kopie, originály naleznete v Muzeu Akropole.

Originální karyatida v British Museum

Přestože Erechtheion prošel mnoha změnami – křesťany byl přetvořen na kostel, Franky byl používán jako palác, turecký vojenský velitel si zde dokonce zřídil harém, budova se dochovala v relativně dobrém stavu až do roku 1827, kdy byla velká část zničena bombardováním během národněosvobozenecké války.

Chci na poznávačku do Athén

rnc-logo-color.jpg

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *