Jižní Chios: tajemství bohatého ostrova

Jih ostrova je nížinatý a ideální pro pěstování olivových stromů, vinic a především keřů řečíku lentišku. Tento vysoký keř zde tvoří rozsáhlé háje a je právě tím tajemstvím, proč je Chios jedinečným, bohatým a hrdým ostrovem.

Tím hrdý myslím velmi sympatickou nepotřebu příliš se přizpůsobovat turistům (jako v případě jiných vyhlášených turistických destinací). Chios je prostě autentický, na nic si nehrající řecký ostrov. Alespoň dle mého osobního názoru.

Řečík lentišek začíná v létě produkovat pryskyřici řečenou masticha, někde se dočtete i o názvu mastix. Tato jedinečná smůla má blahodárné účinky na trávicí soustavu, přidává se do jídel, nápojů, kosmetiky i léků. A proč právě Chios? Protože – ač to může znít nepravděpodobně jak chce – pryskyřice z keřů kape jen a pouze v jižní části ostrova Chios. Nikde jinde na světě! A tak není divu, že ostrov za svou ekonomickou vyspělost nevděčí turismu, ale především vývozu mastichy.

Mastichové háje

A právě na pěstování a zpracovávání mastichy byla a stále je založena obživa obyvatel jižních vesnic. Těmto vesnicím, jichž původně bylo 27 a dodnes se dochovalo 24, se říká mastichochoria (tedy mastichové vesnice). Za všechny uvedu nejznámější Pyrgi nebo Mestu.

Jih ostrova však není jen masticha, jsou to také vyhledávané pláže v čele s Mavros Gialos s černými oblázky. Je to také jediná větší archeologická lokalita na ostrově – Emborio a jedna z nejvýznamnějších jeskyní na celém Balkáně – Olympi.

Armolia a okolí

Po pár kilometrech po hlavní cestě z Chory směrem na jih potkáte odbočku k místu, které se nazývá Sklavia. To je dnes již opuštěné, ale v době janovské nadvlády zde existovalo velké venkovské osídlení. Podle historiků byly právě tyto venkovské domy předlohou pro pozdější vily v Kambosu.

Budete-li pokračovat po hlavní cestě dál na jih, můžete odbočit ke kostelu Panagia Sikelia, který byl postaven ve 12. století a kdysi patřil ke stejnojmennému klášteru. Výhled je odsud opravdu dechberoucí.

Panagia Sikelia

Na hlavní dopravní tepně směrem na jih leží městečko Armolia. Jeho obyvatelé stále udržují mnohaletou tradici ve výrobě keramiky a jejím zdobení. Místní kostel Agios Dimitrios patří mezi nejkrásnější na ostrově. Na západním kopci nad městem byl v roce 1446 postaven strážní hrad se zásobárnami vody, který sloužil pro vojenskou posádku.

Keramická dílna v Armolii

Pláže na jihu ostrova

Těsně před vesnicí Pyrgi je odbočka směrem k moři k jedné z nejvyhledávanějších pláží na ostrově. Nese jméno Mavrios Gialos a spolu s menší vedlejší Foki jsou jedinečné díky černým lávovým oblázkům, ze které je pokrývají. Nad plážemi se totiž tyčí Psaronas, vyhaslá sopka, která před mnoha lety vybuchla a pokryla lávou celé své okolí.

Tyto černé oblázky byly použity k tvorbě mozaiek na dvorech kostelů po celém ostrově, ale také na dvorech vil v Kambosu i v hlavním městě. Lávové oblázky jsou velmi atraktivní zejména pro turisty, proto mi dovolte jedno upozornění – je zakázáno z pláží oblázky odnášet nebo dokonce vyvážet z ostrova.

Mavros Gialos

Turistické zázemí k těmto plážím najdete ve vesnici Emborio, malém přístavu, jehož historie sahá až do hlubokého starověku. Díky své výborné poloze bylo toto místo osídleno již v době bronzové a na kopci Profitis Ilias objevili archeologové zbytky osídlení z 8. nebo 7. století př. n. l. a také chrám bohyně Athény ze 6. století. Historikové věří, že se jednalo o město Lefkonio, které zmiňuje Thúkydidés.

Archeologická lokalita Emborios

Zamíříte-li z Emboria ještě dále na jih, projedete oblastí Dotia, kde je soustřeďováno nejvíce mastichových hájů na ostrově a dorazíte k pláži Vrulidia. Jedná se o nejjižnější bod ostrova a výhled z terasy asi 50 metrů nad pláží je přímo úchvatný.

Nejjižnější pláž Vrulidia

Mastichochoria

Těm nejznámějším dvěma mastichovým vesnicím Pyrgi a Mestě věnuji samostatné články. Z těch dalších zajímavých zmíním Olympi, typickou středověkou vesnici s pevnostním charakterem. To znamená, že taková vesnice byla vybudována tak, aby vytvořila uzavřený tvar. Domy, jejichž vnější zdi byly zároveň zdmi celé osady, měly stěny stejně silné jako mívaly tehdejší středověké pevnosti a samozřejmě byly bez oken. Zároveň do nich vedlo pouze několik střežených bran. Kromě toho byste v takové vesnici našli obrannou věž, spleť uzoučkých uliček připomínající labyrint a mezi domy spojovací chodby.

Olympi je však mnohem známější díky jeskyni, která byla objevena nedaleko vesnice. I přes svou velmi malou rozlohu je díky své výzdobě považována za jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších jeskyní v Řecku. Má pouhých 40 metrů na délku a výšku max. 10 metrů a jedná se tak o jednu z nejbohatších jeskyní na celém balkánském poloostrově co do výzdoby stalaktity a stalagmity na metr čtvereční.

Jeskyně je stále činná, tudíž velmi citlivá na změnu vnitřního mikroklimatu. Stalaktity a stalagmity mají převážně bílou barvu, na některých místech se však do vody přimíchal jíl, a proto jsou zbarveny do okrového odstínu.

Dalšími velmi dobře dochovanými středověkými vesnicemi jsou Elata a Vessa. Tyto dvě mastichové vesnice již leží mimo hlavní turistickou trasu, proto jsou mnohem autentičtější a procházka jejich uzoučkými uličkami vás opravdu přenese o pár století zpět. Ještě než se vrátíte zpět do hlavního města, projedete poslední mastichovou vesnicí Agios Georgios. Jelikož je postavena na vysokém kopci, jsou odtud nádherné výhledy na Kambos, Choru i maloasijské břehy.

Má nejoblíbenější mastichová vesnice Vessa

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *