Michaelerplatz: Vstupní brána do Hofburgu

Náměstí, do nějž ústí ulice Kohlmarkt, leží východně od Hofburgu. Své jméno dostalo podle kostela archanděla Michaela a kromě něj jsou na náměstí další zajímavosti stojící za pozornost.

Nejstarší části Michaelerkirche, neboli kostela archanděla Michaela, pochází ze 13. století, fasáda je však klasicistní a v katakombách pod kostelem se pohřbívalo ještě v roce 1783. Býval farním kostelem císařského dvora a na konci roku 1791 zde byla uvedena premiéra Mozartova Requiem.

Nejvýraznější stavbou na náměstí je však bezesporu vstupní křídlo do Hofburgu, kterému se říká Michalský trakt. Je dílem architekta Josefa Emanuela Fischera von Erlach (syna mnohem známějšího otce Johanna Bernharda). Stavba traktu započala ve 20. letech 18. století a dokončena byla až v roce 1893, trvala tedy více než 170 let. Uprostřed je monumentální vstupní Michalská brána, po jejíchž stranách najdete obrovské sousoší s Heraklovými skutky. Ty jsou vytvořeny z jednoho kamenného bloku a každé váží 25 tun. Trakt je doplněn o fontány se symbolickým významem – ta vpravo má představovat sílu rakouského pozemního vojska a ta vlevo rakouské námořnictvo.

Naproti historizujícímu neobaroknímu Michalskému traktu je jako „pěst na oko“ postaven tzv. Looshaus, první moderní budova v centru Vídně. Dnes už bychom si jí ani nevšimli, ale ve své době, v roce 1911, kdy byla na svém vrcholu přezdobená secese, způsobila doslova pozdvižení. Adolf Loos se při její tvorbě inspiroval strohými business stavbami ve Spojených státech a když si k tomu připočteme ještě jeho heslo „Ornament je zločin“, vznikla z toho výsledná budova, v níž dnes sídlí Raiffeisen banka. Podle původního návrhu měla být fasáda naprosto holá, ale jelikož v protějším Michalském traktu měl svou pracovnu konzervativní císař František Josef I., který nesl tuto „stavbu bez obočí“ jen velmi nelibě, byl Loos pod pohrůžkou zastavení stavby donucen přidělat alespoň truhlíky na květiny. I tak prý měl císař směrem k náměstí permanentně zatažené záclony.

Uprostřed náměstí vás jistě zaujmou vykopávky z římské doby, kdy se Vídeň nazývala Vindobona a kdy někde v jejím okolí zemřel římský císař Markus Aurelius. K vidění jsou zde pozůstatky kanalizace i zdí městských domů.

Chci na poznávačku do Vídně

rnc-logo-color.jpg

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *