Olympeion: Chrám hoden boha Dia

Oblast okolo chrámu Olympeion je opředena mnoha mytologickými i skutečnými historickými událostmi. Athéňané věřili, že jižně od chrámu, kudy kdysi protékala řeka Ilisos, odtekla poslední voda z tzv. Velké potopy, kterou na Zemi seslal bůh Zeus. Rovněž věřili, že právě zde Deukalion, jediný přeživší člověk, postavil votivní oltář bohu Diovi. Nacházel se zde i pramen Kallirhoe, v jehož blízkosti, ve stínu platanu, Sokrates vyučoval okruh svých žáků.

Chrám boha Dia Olympského byl postaven na obrovské terase, 200 metrů dlouhé a 130 metrů široké. Tento „peribolos“ měří 668 metrů po obvodu a je vydlážděn poroským mramorem. Stavba chrámu začala v době Peisistrata v 6. století př. n. l. Sloupy tohoto původního chrámu měly 2,38 m v průměru, ale stavba nebyla nikdy dokončena. V roce 175 př. n. l. Antiochos IV. Epifanes se pokusil v projektu pokračovat, byla změněna dispozice chrámu, použit pentelský mramor a sloupy změněny na korintský styl. Po Antiochově smrti byly práce opět zastaveny. Chrám byl dokončen až roku 132 n. l. císařem Hadriánem, tedy po celých 700 letech.

Chrám je postaven v korintském řádu se dvěma řadami 20 sloupů na každé delší straně a se třemi řadami po 8 sloupech na kratší straně. Z tohoto lesa 104 gigantických sloupů o výšce 17,25 m se dochovalo pouze 16. Uvnitř chrámu byla socha Dia ze zlata a slonoviny a v jeho blízkosti druhá socha císaře Hadriána. Tento kolosální chrám, který byl ve starověku jedním z největších a úplně největším v korintském řádu (110,35 x 43,68 m), byl ve své době velmi obdivován. Římský autor Titus Livius poznamenal, že tohle je jediný chrám na Zemi, který je svou krásou a velikostí hoden boha Dia.

Čtvrť, která v okolí chrámu vyrostla, se nazývala Nové nebo také Hadriánovo město. Od Starého města bylo odděleno tzv. Hadriánovou bránou, kterou nechali Athéňané vybudovat na počest tohoto velikého obdivovatele jejich města. Oblouk se skládá ze vstupní brány, nad níž je řada 4 korintských sloupů. Na úzkém vlysu na západní straně je nápis, který hlásá: „Tohle jsou Athény, město Theseovo.“ Naopak na východní straně najdete nápis: „Tohle je město Hadriánovo, ne Theseovo.“

Jedna neověřená informace uvádí, že na jednom ze sloupů žil v době raného křesťanství poustevník, tzv. „stylita“, který zde žil a modlil se. Jídlo a pití mu nosili obyvatelé města. Jak nahoře spal nebo jak tam dokonce konal „své potřeby“, o tom prameny mlčí…

Chci na poznávačku do Athén

rnc-logo-color.jpg

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *