Římská agora: Společenské centrum římských Athén

Římská agora byla postavena mezi lety 19 a 11 př. n. l. za finančního přispění císařů Julia Cesara a Augusta. Za vlády císaře Hadriána bylo prostranství vydlážděno mramorovými deskami. Po vpádu Herulů v roce 267 byly Athény uzavřeny do pozdně římského opevnění a administrativní a obchodní centrum města bylo přeneseno z řecké agory na římskou a do Hadriánovy knihovny.

V době Byzance a turecké nadvlády bylo toto místo zastavěno domy, obchody a kostely, později mešitou Fethiye. Ta se nachází na severní straně agory a byla postavena v roce 1456 na zbytcích raně křesťanské baziliky. Nedaleko mešity najdete i torzo vstupního portálu, který vedl do muslimské školy medresy.

„Náměstí“ o rozměrech 111 x 98 metrů obklopovaly kolonády, obchody a dílny. Na východě sem vedla brána v jónském stylu, na západě pak v dórském, známá jako Brána Athény Archegetis. Na tomto známějším vstupu byla řada čtyř dórských sloupů z pentelského mramoru. Byla postavena v roce 11 př. n. l. a byla věnována athénským lidem své patronce bohyni Athéně.

Nejznámější budovou na římské agoře je však tzv. Věž větrů. Jedná se o osmibokou stavbu z mramoru o výšce 12 metrů a na každé její straně je na reliéfu znázorněna personifikace jednoho z osmi základních druhů větru. Na vrcholku budovy byla upevněna korouhvička, která měla ukázat, který vítr vane a pro jakou činnost je vhodný (např. příznivý vítr pro sklizeň ovoce, pro déšť, pro plavbu na moři apod.).

Věž větrů však sloužila i jinému, záhadnějšímu účelu – byly to hydraulické hodiny. Na jižní straně stavby se nacházela kulatá nádrž na vodu, kam přitékala voda z pramene na úpatí Akropole. Jakým způsobem však odpočítávala čas, je dodnes nejasné. Jisté však je, že budova je považována za nejstarší meteorologickou stanici na světě.

Chci na poznávačku do Athén

rnc-logo-color.jpg

Written by admin

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *