Stephansdom: Nejznámější dominanta Vídně

V srdci Vídně, uprostřed historického centra, se nachází nejznámější městská katedrála, Stephansdom. Vzhled této vídeňské dominanty byl silně inspirován pražskou katedrálou svatého Víta. A to není jediná česká stopa, kterou zde můžeme najít.

Na tomto místě byla již v 8. století postavena románská bazilika, která v té době stála vně tehdejšího městského opevnění. Význam Vídně však postupem času rostl a v polovině 12. století bylo nutné opevnění rozšířit. Do nového území města byla zahrnuta i oblast dnešního Stephansplatz a bylo rozhodnuto, že původní románská bazilika bude přebudována na gotický kostel.

Stavba začala roku 1137 a dá se říct, že s jistými obměnami stojí dodnes. Nejvýrazněji do podoby katedrály zasáhl rakouský vévoda Rudolf IV., který 7. 4. 1359 položil základní kámen ke stavbě západního chóru. Zmíněný Rudolf IV. byl zetěm našeho Karla IV., který jej v mnohém inspiroval, ale možná taky trochu nutil k žárlivosti? Porovnejte sami už jen datum založení katedrály (7. 4. 1359) s datem založení Karlovy univerzity (7. 4. 1348). Rudolf si přál založit ve Vídni biskupství, vždyť tchánovi v Praze se podařilo založit dokonce arcibiskupství, a k tomu potřeboval reprezentativní svatostánek, za jehož předlohu mu sloužila (jak jinak) Karlova katedrála svatého Víta. Biskupství se mu sice založil nepodařilo, ale získat stavitele z tzv. Parléřovy huti ano. Poté, co Prahou začaly zmítat husitské spory, odešli stavitelé svatého Víta převážně do Vídně, kde se podíleli na stavbě svatého Štěpána.

Přesto, že je katedrála výrazným bodem viditelným široko daleko, přežila bez větší újmy dvojí obléhání Turky, ale i ostřelování Napoleonem. Během 2. světové války byl dóm ohrožen bombardováním, ale naštěstí nebyly škody příliš velké, jejich oprava trvala 4 roky.

Exteriér katedrály

Stephansdom je postaven z vápence a je 107 metrů dlouhý, 40 metrů široký a 136 metrů vysoký. Nejvyšším bodem budovy je jižní věž, které se zdrobněle přezdívá „Štěpánek“. Pro srovnání, věže katedrály svatého Víta měří pouhých 96,5 metru. Stavba Štěpánka trvala 65 let a až do roku 1955 zde měl svůj byt strážný pozorovatel. Na severu měla vzniknout úplně stejná věž, ale nakonec nebyla kvůli finanční náročnosti dokončena.

Hlavní vstup do katedrály na západní straně stráží dvě tzv. pohanské věže. Na vstupním portálu jsou zobrazena nadpřirozená zvířata, která mají symbolizovat starou pohanskou víru, kterou vstupujíc do kostela zanecháváme za sebou. Co je však velmi nezvyklé, je vyobrazení pohlavních orgánů na fasádě katedrály. Ty jsou symbolem vzniku nového života nebo také duality, světlé a temné stránky každého z nás. Vedle vchodu jsou do zdi zapuštěny železné tyče určující povolené míry ve městě pro tržiště se zbožím.

Poznávacím znamením katedrály svatého Štěpána je kromě jižní věže i střecha. Ta má nebývalý sklon až 80° a je pokryta 230 000 glazovanými taškami, které pocházejí z Poštorné u Břeclavi. Můžete si všimnout erbu s dvouhlavým orlem, symbolem Habsburské dynastie, ale i erbů Vídně a Rakouska.

Interiér katedrály

Uvnitř katedrály najdete 18 oltářů, z nichž samozřejmě nejzajímavější je ten hlavní. Největší turistickou atrakci však představuje ikona Pötscherské madony po pravé ruce od vstupu, o které se říká, že při druhém obléhání Vídně Turky slzela. Gotická kazatelna je dílem neznámého sochaře, ale s největší pravděpodobností je připisována brněnskému umělci Antonu Pilgramovi. V kapli svatého Kříže je pohřben princ Evžen Savojský.

Interiér svatého Štěpána je zdarma přístupný jen do určité části, pro celkovou prohlídku je nutné zaplatit vstupné.

Číselná symbolika

Stejně jako u jiných významných středověkých staveb, i katedrála svatého Štěpána má svou číselnou symboliku. Zde hrají nejdůležitější roli čísla 3 a 4. Šířka stavby se udává na 111 stop, její délka na 333 stop, věž Štěpánek je vysoká 444 stop. Do věže vede 343 schodů kolem dokola ji obklopuje 12 věžiček.

Události spojené s katedrálou

V katedrále proběhla svatba císaře Ferdinanda I. s Annou Jagelonskou, sestrou Ludvíka Jagelonského. Tímto sňatkem připadly české země na dlouhých 400 let Habsburské říši. Ženil se zde Josef Haydn i Wolfgang Amadeus Mozart a pohřeb zde měli Antonio Vivaldi, již zmíněný Mozart, ale i František Josef I., Zita Bourbonsko-Parmská a v roce 2011 její syn Otto von Habsburk. Poslední známou osobností, jejíž poslední rozloučení proběhlo v dómu, byl Niki Lauda v roce 2019.

Návštěva katedrály

Štěpánský dóm můžete do určité části navštívit zdarma, dál už potom musíte zaplatit vstupné. Prohlídky probíhají od pondělí do soboty mezi 9 – 11:30 a 13 – 16:30. V neděli a ve svátcích pouze mezi 13 – 16:30. K dispozici je také audioprůvodce, prohlídka s ním bude trvat asi 40 minut.

Chci na poznávačku do Vídně

rnc-logo-color.jpg

Written by admin

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *