První máj v Řecku: Oslava práce nebo přírody?

Není tomu tak dávno, kdy jsme měli První máj nerozlučně spjatý s průvodem a mávátky. Po více než 30 letech se z tohoto dne stal především den pracovního klidu a polibků pod rozkvetlou třešní. A jak to mají v Řecku?

Zpátky do minulosti

Květen, řecky Maios (Μάιος) byl nazván podle Maie, která byla podle řecké mytologie jednou z Plejád a zároveň matkou boha Herma. Květen byl pro starověké Řeky vždy spojován se začátkem léta a zemí, která začíná kvést a plodit.

Tito Řekové, známí uctívači přírody, byli zvyklí oslavovat příchod jara a rozkvět květin. Svátek s názvem Anthestiria (něco jako „květový“, „rozkvetlý“) se zpočátku slavil jen v Athénách, ale postupem času se rozšířil po celém tehdejším řeckém světě.

Bujaré oslavy ostatně nejsou jen doménou starověkých Řeků, podobné svátky na přivítání léta se provozovaly i v ostatních částech předkřesťanské Evropy. Za všechny jmenujme třeba Beltain ve Skotsku a Irsku. U nás je známé Pálení čarodějnic. Tyto svátky jsou nerozlučně spojeny s velkými ohni a veselými tanci okolo nich.

Prvomájový věnec

Prvomájový věnec je jediným zvykem, který představuje most mezi současnými a starověkými oslavami Prvního máje. Podle tradice by měl být věnec ručně vyrobený a měl by viset na dveřích domu až do svátku svatého Jana 23. června. Tehdy by se měl spálit ve velkém ohni, přes který se skáče třikrát.

Svátek práce v Řecku

Mezinárodní svátek práce byl ustaven díky velké stávce dělníků v Chicagu v květnu 1886. Ti tehdy mimo jiné požadovali osmihodinovou pracovní dobu. Když byla po několika dnech protestů do davu stávkujících hozena bomba, která zabila sedm policistů a čtyři stávkující, byl první květen vyhlášen mezinárodním dnem práce.

V Řecku se první prvomájové demonstrace uskutečnily v roce 1892. V následujícím roce protestovalo až 2000 osob s podobnými požadavky těm v Chicagu. Mezi nimi byla například osmihodinová pracovní doba, volné neděle a pojištění hrazené státem pro případ pracovních úrazů.

Následovaly události z května 1936 v Soluni, kdy stávkovali místní dělníci pracující na tabákových polích. Celkem 12 dělníků bylo v ten den zabito a 280 zraněno policií, která ve snaze potlačit demonstraci, začala do dělníků střílet.