Hadriánova knihovna

Římský císař Hadrián byl velkým obdivovatelem Řecka, potažmo Athén, řecké kultury, písemnictví, umění… Velmi dobře si uvědomoval, že římská vzdělanost má své kořeny v Řecku, a proto mu projevoval náležitou úctu. Za vedoucí mocnost této kultury považoval právem město Athény. Císař se snažil zanechat ve městě i své stopy, aby se tak zařadil vedle slavného Thesea, Solona, Periklea a dalších. Kromě chrámu Olympeion nechal také v centru města postavit obrovskou knihovnu se studovnami a posluchárnami.

Budova byla postavena v roce 132 n. l. a uchovávala snad všechny tehdy dochované spisy svědčící o vyspělé řecké kultuře. Do knihovny se vstupovalo bránou na západní straně a celá zeď včetně vstupu byla ozdobena korintskými sloupy. V centru knihovny se nacházel dvůr s kolonádami, které čítaly celých 100 sloupů z fryžského mramoru. V provozu však knihovna byla jen něco málo přes 100 let, protože ji v roce 267 zničili Herulové.

Vstupní portál
Vstupní portál

V roce 412 ji sice opravil římský místodržící Herculius, ale v 5. století, kdy již bylo na vzestupu křesťanství a „pohanská“ vzdělanost byla systematicky potírána, už budova nesloužila svému původnímu účelu. V centru dvora s kolonádami byl vybudován raně křesťanský kostel na půdorysu čtyřlístku. Po zbourání kostela byla na jeho místě v 7. století postavena trojlodní bazilika, která pak byla nahrazena jednolodním kostelem Panny Marie v 11. století, který byl však v roce 1885 vypálen.

Během turecké nadvlády se budova stala sídlem místního vojvody a v roce 1835 zde byla zřízena kasárna pro vojsko krále Otty.