Kastro: Středověká pevnost v hlavním městě

Středověká pevnost Kastro se nachází v severní části hlavního města Chios a byla postavena v období Byzantské říše na konci 10. století. Po celý středověk sloužila jako obranná, správní a obchodní pevnost nejen pro obyvatele hlavního města, ale především pro vládce ostrova. Ti pocházeli z řad Janovanů, Benátčanů i Osmanských Turků. Tito všichni se na pevnosti nějak podepsali a zanechali na ní dodnes zřetelné stopy.

Hlavní vstup do pevnosti se nachází severně od náměstí Vunakiu a nese italský název Porta Maggiore, tedy hlavní brána. Jak název napovídá, tato brána včetně celého mohutného opevnění vznikla v době italské nadvlády nad ostrovem. Konkrétně v roce vzniku brány, 1694 to byli Benátčané. Dalším vstupem do pevnosti byla dnes již neexistující Horní brána na severozápadě.

Hradby obklopovaly Kastro jak z pevninské strany, tak i ze strany moře. Celou pevnost lemovaly mohutné obranné bastiony, z nichž se do dnešních dnů zachovalo osm. Některé ve velmi dobrém stavu, jiné v horším.

Život uvnitř i vně Kastra

Na místě dnešního Kastra bylo doloženo lidské osídlení již v době helénismu, to pokračovalo i době římské a následně v Byzanci. Na konci 10. století je doložena stavba předchůdce dnešní pevnosti, která byla dokončena a osídlena v průběhu 11. století.

Ostrov Chios byl (a stále je) díky své strategické poloze velmi významným a žádaným bodem pro všechny mocnosti. Chios a spolu s ním i Kastro zůstalo součástí Byzantské říše až do roku 1346, kdy ostrov připadl na celých 200 let pod nadvládu Janovanů.

V průběhu celého středověku bylo Kastro vojenským, správním i obchodním centrem celého ostrova. Vně Kastra vyrostlo středověké město těžící z nadvlády bohaté a obchodně úspěšné janovské rodiny Giustiniani. Ti měli pro Chios jistou slabost, protože pouze na tomto ostrově se produkovala masticha, jeden z důležitých obchodních artiklů.

Od roku 1566, kdy se pevnosti i celého ostrova zmocnili Osmanští Turci pod vedením sultána Sulejmana Nádherného (TV seriál Velkolepé století), byl ostrov součástí Osmanské říše až do roku 1912. Tedy až na kratičkou půlroční přestávku, kdy jej získali Benátčané. V roce 1912 se ostrov Chios stal součástí Řecka a v roce 1924 bylo Kastro vyhlášeno místem historického významu.

Pevnost si prošla několika katastrofami, bombardováním v roce 1828, zemětřesením v roce 1881, ale paradoxně největší škody utrpěla na začátku 20. století. To byla celá její jižní část srovnána se zemí, aby tak ustoupila budování nového města Chora.

Památky na Janovany

Palác Giustiniani je dvoupatrová kamenná budova a nachází se nedaleko hlavní brány do pevnosti. Byla postavena za dob janovské nadvlády a v té době byla správním centrem ostrova. Dnes slouží jako výstavní síň archeologických nálezů z dob starověku.

Dalším svědkem tohoto období je „Temné vězení“, které bylo využito po národněosvobozeneckém povstání v roce 1822. Právě zde bylo uvězněno 70 vedoucích chioského povstání před tím, než byli odvedeni na smrt.

Pozůstatky po Turcích

V blízkosti náměstíčka v pevnosti je situován hřbitov významných chioských Osmanů. Mezi nimi také hrob Kary Aliho, významného sultánova vojevůdce, jehož flotila byla potopena a on zastřelen během povstání v roce 1822.

Na ulici Agiu Georgiu, hlavní tepně v pevnosti najdete také dva muslimské svatostánky. Mešitu Hamidiye z roku 1892 a mešitu Eski přetvořenou na kostel svatého Jiří.

Na severozápadě pevnosti se nachází turecké lázně, hamam, jehož rekonstrukce byla úspěšně dokončena v roce 2012. Dnes jsou lázně velkým lákadlem pro turisty.

Dnešní Kastro

Dnešní stav vnitřní pevnosti je z velké části rekonstrukcí podle původního stavu před zemětřesením v roce 1881. Dvoupatrové kamenné domy s uzavřenými balkonky, úzké uličky i kameny vydlážděné náměstí vás přenesou zpět do středověku.

Chioská pevnost Kastro je osídlená až do dnešních dnů. Uvádí se, že zde bydlí kolem 650 obyvatel.