Kambos: kvetoucí chioská zahrada

Jedna z nejzajímavějších oblastí celého ostrova, Kambos, leží pouhých 6 kilometrů jižně od hlavního města směrem do vnitrozemí. Snoubí se zde architektura tradičních šlechtických domů s přírodou v podobě zahrad plných voňavých citrusových stromů. Kambos je natolik výjimečný, že je prohlášen za „historicky cenné tradiční osídlení“ pod ochranou Ministerstva kultury.

Hlavním poznávacím znamením Kambosu jsou vysoké zdi z místního kamene, které chrání dům i zahradu před nepříznivými vlivy počasí. Bohaté rodiny Janovanů i místních Chiosanů si zde stavěly své dvou i třípatrové domy již ve 14. století.

Během Byzantské říše

Název Kambos vychází z latinského campus, znamenající „pole“, což nám napovídá jeho zemědělský význam. Ještě před příchodem Janovanů byla oblast zaměřena na produkci obilovin, zeleniny, granátových jablek a vinné révy. Vinice byly pro ostrov významným zdrojem příjmů. Po několik staletí se ostrované věnovali také pěstování bource morušového, který jim rovněž přinášel nemalé bohatství.

Nadvláda Janovanů

Ve 13. století, kdy na ostrov přišli Janované, se z Kambosu stala oblast s lány pomerančovníků. Kvůli nim byly kolem zahrad budovány vysoké ochranné zdi, které měly zabránit proniknutí nepříznivým povětrnostním podmínkám zvenčí.

V této době se do Kambosu začaly stěhovat významné janovské i chioské rodiny.

Nadvláda Osmanských Turků

Na rozdíl od ostatních částí Řecka, byl Chios Osmany vždy protěžován. Ostrov byl bohatý, vyspělý a jeho styky s jinými evropskými státy a kulturami byly časté a úzké. A to vše díky dvěma základním vývozním artiklům: mastiše a citrusovým plodům. V této době se na Chiosu začala utvářet skupina obyvatel, která si zakládala na svém bohatství a vzdělání. A právě tato vrstva se usadila ve vilách v Kambosu. Ten teď sloužil jako odpočinkový venkov pro bohatou vrstvu Chiosanů.

V roce 1822, kdy proběhl na ostrově strašlivý masakr místních obyvatel, byla poničena i značná část kamboských vil. Z původního počtu 1200 se život vrátil do pouhých 400.

Poslední rána byla Kambosu zasazena 11. března 1881, kdy ostrov postihlo zničující zemětřesení. Většina budov se zřítila a bohaté chioské rodiny, které ještě na ostrově zbyly, odešly do zahraničí nebo do již svobodného Řecka.

Současnost

Dnes již není Kambos synonymem šlechty pěstující citrusy. Domy jsou převážně ve vlastnictví Chiosanů, kteří emigrovali za prací do zahraničí, a pomalu se vrací zpět do své domoviny.

Pěstování citrusů je sice stále vyhlášené, ale už ne celosvětově. Chiosu totiž vyrostla velká konkurence v jiných přímořských oblastech a místní bohužel nedokáží své produkty prosadit na světových trzích. Po celém Řecku je však známá značka džusů a šťáv Kambos Chiu (Κάμπος Χίου). Ochutnejte!

Dnes je Kambos pro svou jedinečnou atmosféru vyhledávaným turistickým cílem ostrova. Pouhá pěší procházka mezi vysokými zdmi a šlechtickými vilami vás přenese o několik staletí zpět, kdy se to tu jen hemžilo chioskou smetánkou.