Kerameikos: Největší athénské pohřebiště
Archeologické naleziště Kerameikos tvoří jen malou část někdejší stejnojmenné starověké čtvrti, jedné z největších čtvrtí Athén, která se nacházela na severozápadě města. Jak už napovídá název, jednalo se o místo, kde žili lidé zabývající se tvorbou a zdobením keramických nádob.
Umělci se v Kerameiku usadili díky jílovité půdě vhodné k výrobě keramiky. Za tu vděčili malé říčce Iridanos, která protéká archeologickým nalezištěm i dnes. Říčka byla na dlouhá léta zasypána pod 8-9 metrů vysokými nánosy půdy, ale v roce 1960 byla během vykopávek opět odkryta.
Jelikož tímto údolím, které mělo nejnižší nadmořskou výšku v celých Athénách, protékala řeka, trpělo častými záplavami, proto bylo brzy vysídleno a používáno jako pohřebiště. To se časem stalo nejvýznamnějším hřbitovem ve starověkých Athénách.
Nejstarší hroby jsou datovány do rané doby bronzové (2700-2000 př. n. l.). Od pozdní doby mykénské (1100-1000 př. n. l.) se hřbitov neustále rozrůstal. Během geometrického (1000-700 př. n. l.) a archaického (700-480 př. n. l.) období počet hrobů vzrůstal a byl označován náhrobky. V době klasické byly náhrobky zdobeny tak nákladně, že byl vydán zákon o střídmosti v pohřbívání. Hřbitov byl v provozu bez přerušení až do raně křesťanských dob (6. stol. n. l.).
Archeologické naleziště
Současné archeologické naleziště Kerameikos zahrnuje část Themistokleovy obranné zdi, známou athénskou bránu Dipylon, Svatou bránu, Pompeion a známé hrobky. Archeologické vykopávky začaly v roce 1861, kdy začala být budována hlavní dopravní tepna okolo historického centra Athén.
V roce 478 př. n. l. započala stavba obranné Themistokleovy zdi, která zahrnula celé tehdejší město, aby ho tak ochránila před vpádem Peršanů a rovněž rozdělila Kerameikos na část uvnitř a vně města. Zeď je v této části nejdelší a nejlépe dochovaná v celých Athénách, má 2,5 metru na šířku a 1 metr na výšku. Z doby Themistokleovy zůstaly jen základy, hradby byly téměř pravidelně po 100 let navyšovány o další vrstvy. Tu poslední měl na svědomí římský císař Justinián v 6. stol. n. l.
V Kerameiku existovaly dvě hlavní brány: Dipylon, hlavní a nejznámější brána do Athén, odkud vedly cesty do Platonovy Akademie a Pirea, a Svatá brána, která vedla do Eleusíny, byla podstatně menší než Dipylon a nacházela se asi 60 m od něj. Ze Svaté brány začínala Svatá cesta, odkud přicházel průvod z Eleusínských mystérií, zatímco od Dipylonu začínal slavnostní Panathénajský průvod, který vedl celým městem až na Akropoli. Přípravy na tuto slavnost probíhaly ve velké budově hned vedle Dipylonu, která byla nazývána Pompeion. Tato budova se datuje do konce 5. století. př. n. l. a probíhaly zde hostiny na počest bohyně Athény.
Na cestě k Akademii vně města bylo vytvořeno veřejné pohřebiště, místo odpočinku známých Athéňanů, kteří zemřeli ve válkách za své město a na jeho náklady byli také pohřbeni. Zde pronesl Perikles svou plamennou řeč na počest prvních obětí v Peloponéských válkách. (430 př. n. l.). Mimochodem někde v Kerameiku byl Perikles i pohřben, bohužel však skončil v jednom z hromadných hrobů, takže nevíme, kde přesně je pochován. Toto veřejné pohřebiště se nazývalo „Demosion sema“ a bylo situováno podél cesty do Akademie o délce 1-1,5 km a šířce 39 m.
Muzeum Kerameikos
Archeologické muzeum vystavuje předměty téměř výhradně pohřebního charakteru, které pochází z vykopávek prováděných v Kerameiku na území o rozloze 38 500 m2. Jedná se o umělecké náhrobky, ve své době velmi žádanou attickou keramiku, předměty nalezené v hrobech a hrobkách (například minci pro převozníka Charona), v menší míře rovněž o předměty denní potřeby, například tkalcovský stav, hřeben apod.
Muzeum je skromná přízemní čtvercová budova, uvnitř ní jsou čtyři výstavní haly obklopující zastřešený dvůr. V první místnosti se nachází sochy ze všech období starověku, zde si všimněte sochy mladíka Kuros. Ta pochází ze 6. století př. n. l. a jedná se o první v písemných pramenech zmíněnou athénskou sochu vůbec. V dalších třech jsou vystaveny především keramické předměty a další nálezy z místního hřbitova.
Všimněte si také tzv. urnového háje nacházejícího se vpravo od budovy muzea.
Chci na poznávačku do Athén