Muzeum Akropolis: Jedno z nejlepších muzeí světa

Muzeum na Akropoli bylo založeno již v roce 1878. Bylo umístěno v budově přímo na Posvátném kopci, ale už po několika letech bylo jasné, že je kapacitně nedostačující a od 70. let 20. století se diskutovalo o stavbě nového, reprezentativního muzea, které by pojalo všechny exponáty vztahující se k Akropoli.

Nové Muzeum Akropolis se nachází asi 300 m jihovýchodně od Parthenonu, v historické čtvrti Makrygiannis. Slavnostně otevřeno bylo 20. června 2009 (v roce 2009 stálo vstupné do Muzea pouhé 1 Euro) a se svými výstavními prostorami o rozloze 14 000 m2, je asi 10x větší než původní muzeum. Budova je postavena ze skla, mramoru a betonu.

Návštěva Muzea

Ke vstupu do muzea budete přicházet po skleněné podlaze, pod níž uvidíte nálezy, které byly při stavbě Muzea objeveny. Někdejší starověká čtvrť je již návštěvníkům v rámci prohlídky přístupná.

1. galerie

Hned za vchodem se nachází vstupní hala a první galerie, která se věnuje svahům Akropole. Na jedné straně se nachází nálezy ze svatyň v dolní části svahů Akropole, na druhé straně si prohlédnete exponáty mapující každodenní život místních zámožných obyvatel. Uprostřed haly návštěvníka upoutají dvě keramické sochy bohyně Niké, které pocházejí z římského sídliště z jižního svahu Akropole.

Na úplném konci této galerie jsou skleněné schody, na jejichž vrcholu jsou vystaveny sochy z podstavce Hekatompedonu neboli Starého Parthenonu. Uprostřed podstavce jsou výraznými barvami vymalováni lvi napadající býka, zatímco v levém rohu je Herakles bojující s Tritónem, mořskou příšerou s lidskou hlavou a rybím tělem. Na pravé straně podstavce nacházíme svinutého démona se třemi mužskými těly zakončenými hadím ocasem. S určitostí se jedná o vyobrazení Nerea, mořského boha, který měl možnost měnit svou podobu. Zde pravděpodobně drží každý ze tří mužů Nereovy atributy: vodu, oheň a ptáka (chytrý způsob, jak zobrazit vítr).

Galerie archaického období

Dále se dostáváme do galerie exponátů z archaického období, ve které se můžete volně pohybovat mezi sochami, které jsou volně rozestavěny do prostoru, takže si veškeré detaily můžete pečlivě prohlédnout.

Zde vás na první pohled zaujme socha mladíka – Kuros sochaře Kritia. Jedná se o mramorovou sochu mladého atleta s jemnými rysy a vypracovaným tělem. Jeho vlasy jsou obtočeny okolo hlavy a oči byly vyloženy jiným materiálem.

Okolo mladíka stojí asi tucet dívek – Kore. Jsou to votivní sochy, které Athéňané věnovali své bohyni pro radost– řecké slovo pro sochu (agalma) vychází ze slovesa mít potěšení (agalloumai) – a proto bylo jejich úkolem mít úsměv na tváři.

Nejznámější z těchto Korai jsou: Dívka v peplu, Peploforos Kore, která je tak nazývána proto, že má přes jemný chitón přehozen prostý dórský peplos. Výrazná je její jasná, usmívající se tvář a vlnité vlasy, v jejichž štěrbinách se dodnes dochovala červená barva. Na Chian Kore, ověšené šperky a vyšívanou róbou, můžeme pozorovat značnou část původní barevnosti.

Nejznámější sochou v tomto sále však bude určitě Moschoforos neboli „Muž nesoucí tele“ (570 př. n. l.), votivní socha mladého muže jménem Rhombos, který věnoval tele k oběti pro bohyni. Typickým znakem soch z tohoto období je nakročená levá noha kupředu a charakteristický archaický úsměv na tváři. Oči byly vyloženy barevnými kamínky, a přestože ty dnes chybí, tvář působí expresivně a živě v ostrém kontrastu ke klidné hlavě telete.

Stejně perfektní je reliéf „Smutné Athény“, dílo tzv. „těžkého stylu“, na kterém je bohyně znázorněna oděna v jednoduchém dórském peplu, opírající se o své kopí a rozjímající nad náhrobním kamenem.

2. galerie

Návštěvníci stoupají do třetího patra, kde se nachází druhá galerie věnovaná slavným parthenonským mramorům. Celé patro nápadně vybočuje z půdorysu zbylé budovy a to z jednoho prostého důvodu: má svou orientací i rozměry přesně kopírovat tvar chrámu, aby si tak návštěvníci mohli snáz představit, v jakých podmínkách byly mramory k vidění ve starověku.

Na metopách, které jako jedny z mála unikly drancování lorda Elgina, můžeme obdivovat sochařskou výzdobu  Parthenonu. Metopy plné akce se scénami z Gigantomachie, Kentauromachie a Amazonomachie. Nicméně nejoriginálnější a nejunikátnější sochařská výzdoba chrámu je vlys, který reprezentuje procesí Panathénaje, největší slavnost Athén. Více než 160 m dlouhý, více než 600 postav bohů, lidí a zvířat. Větší část vlysu se nachází v British Museum, v Muzeum Akropolis je vystaven jen jeden velmi těžce poškozený blok, který svědčí o tom, že lord Elgin neváhal používat páčidlo k odstranění reliéfů z jejich původního umístění.

Karyatidy

Poslední část expozice se nachází na severní a západní straně galerie archaického období. Zde jsou k vidění kazety ze stropu Propylají, sochy z vlysu Erechtheionu a samozřejmě originální Karyatidy.

Chci na poznávačku do Athén