Velikonoce v Řecku: oťukávání vajíček a souboj ohňostrojů ve znamení pravoslavných tradic
Článek byl napsán pro Magazín Radynacestu
Velikonoce jsou pro pravoslavnou církev nejvýznamnějším svátek a tedy i pro Řeky.
Oslava Velikonoc neboli Zmrtvýchvstání Ježíše Krista je v křesťanském světě tou nejdůležitější ze všech. Když vezmeme v úvahu to, že slovo Πάσχα [Pascha], kterým se dodnes Velikonoce označují, vychází z řeckého slovesa πάσχω [pascho] – česky „trpět“, můžeme logicky očekávat, že Řekové budou mít k těmto svátkům ještě hlubší vztah než ostatní křesťané. Jak tedy Velikonoce v Řecku probíhají?
Bez zajímavosti nezůstává fakt, že pravoslavná církev (k níž se řadí valná většina Řeků), na rozdíl od západní katolické, nikdy nepřijala reformovaný gregoriánský kalendář z roku 1582 a stále se řídí dle tradičního juliánského zavedeného již Juliem Cesarem.
Rozdíl mezi východními a západními Velikonocemi v kalendáři
Tyto dva kalendáře – juliánský a gregoriánský – se od sebe postupem času liší o čím dál více dní, proto se i pohyblivé svátky, jako například Velikonoce, mnohdy slaví i s rozdílem větším než týdenním. Samotným oslavám ovšem předchází dlouhé přípravy.
Masopust: 40 dní bez masa, vajíček a mléka
Příprava na Velikonoce začíná ještě před velkým masopustem, a to konkrétně tři týdny před tzv. Čistým pondělím. Tento třetí víkend se především na vesnicích konají zabíjačky, aby si lidé užili masa, než se ho budou muset na dlouhých 40 dní úplně vzdát.
Poslední neděli před masopustem vrcholí karnevalové veselí, po celé zemi se konají větší či menší průvody v maskách, bláznivě se tančí, skáče přes vatru a lidé si vzájemně odpouštějí.
Půst začíná Čistým pondělím, kdy by hospodyňky měly celý den mýt nádobí. O něco příjemnější činnost je určena dětem – hromadné pouštění draků.
Jak již název napovídá, v období masopustu by se měli věřící vyvarovat zejména masa, mléčných výrobků, vajec a oleje. Naopak jíst mohou suché pokrmy bez užití oleje, povolena je např. zelenina, těstoviny, suché plody, ovoce.
Velký, Svatý nebo také Čistý týden
Velikonoční týden začíná pro Řeky už v sobotu před Květnou nedělí, kdy podle tradice Ježíš Kristus vzkřísil svého přítele svatého Lazara. Při této příležitosti se peče tzv. lazari, zpívají se koledy a předvádí se Lazarovo vzkříšení.
Od Květné neděle, kdy se připomíná Kristův vjezd do Jeruzaléma (v tento jediný den je povoleno jíst ryby), až do Bílé soboty se drží symbolický smutek za poslední týden Kristova života na Zemi.
Pro pravoslavné křesťany je důležitým dnem Svatého týdne Rudý čtvrtek (na rozdíl od našeho Zeleného čtvrtku), kdy se malují vajíčka načerveno. Tato vajíčka mají různá využití: nesou se do kostela k požehnání, jedno se umisťuje před domácí ikonu, další se pak uloží do obdoby našeho mazance, který má uprostřed díru.
O Velkém pátku je ten nepřísnější půst, protože podle legendy proběhlo ukřižování a snětí Krista z kříže. Od rána až do noci se v kostelích konají mše a chystá se pomyslný Kristův hrob, kam bude po svém snětí uložen.
V Bílou sobotu jsou kostely na znamení příchodu nového života vyzdobeny zelení, mladé dívky se zdobí jarními kvítky, pletou z nich věnce a girlandy. Venku před domy nebo kostely se připravuje velikonoční beránek a dělá se hluk pro zahnání zlých duchů. O půlnoci se zhasnou světla a lidé si domů přináší požehnané světlo z kostela. Traduje se, že 40 dní po svém vzkříšení chodí Kristus mezi lidmi a rozdává radost, je to doba, kdy se lidé opět začínají radovat a tančit.
Velikonoční pokrmy: po 40 dnech opět maso
Jelikož převážnou část Velikonoc je dodržován půst, na žádné rozmanité recepty nezbývá velký prostor. O typickém velikonočním jídle tedy můžeme mluvit jen o velikonoční neděli a v pondělí.
Není divu, že po tak dlouhé době je hlavním pokrmem maso, a to beran, ovce, koza nebo kohout. Toto maso je napíchnuto na rožnící tyč (řecky suvla) a je opékáno na otevřeném ohni, většinou na velkém prostranství před kostelem nebo před domem. Typickou součástí velikonočních oslav je hromadné setkání rodiny, přátel, sousedů a společné hodování.
Na Velikonoční pondělí se vaří polévka majiritsa ze zelí, česneku, cibule, kopru, citrónu a rýže. Ze sladkostí je typická obdoba našeho mazance s již zmíněným červeným vajíčkem uprostřed nebo máslové velikonoční sušenky.
Velikonoční zvyky aneb co byste určitě nečekali
Nejkrásnějším velikonočním zvykem je oťukávání červených vajíček. Rudě obarvené symboly nového života, které byly požehnány v kostele na Rudý čtvrtek, sehrávají svou nejdůležitější úlohu o sobotní půlnoci. Během mše v kostele si lidé navzájem oťukávají svá červená vajíčka s přáním „Christos anesti!“ (česky „Kristus vstal z mrtvých!“).
V různých částech Řecka se udržují různé velikonoční zvyky, nejbizarnějším a nejnavštěvovanějším z nich je určitě „Ruketopolemos“ neboli raketová válka na ostrově Chios, konkrétně ve městě Vrontados. Tento zvyk má kořeny v době turecké okupace a v současné době má podobu „války“ ohňostrojových světlic, které jsou proti sobě vypouštěny ze dvou protilehlých kostelů.
Pokud se vám poštěstí být o Velikonocích v Řecku, tak nezapomeňte všem okolo popřát Christos anesti!
