Barbakan a městské opevnění Krakova

Když v roce 1241 napadly Krakov hordy velmi dobře organizovaných Tatarů, nebyla pro ně chabá obrana města v podobě dřevěných hradeb zpevněných pouhou zeminou žádnou těžkou překážkou. Město tak dobyli, vydrancovali a téměř vyvraždili.

Krakované si o pár let později budovali své město znovu a při té příležitosti jim bylo uděleno i právo postavit si již bytelné obranné hradby se sedmi vstupními branami. Hradby byly natolik odolné, že je nepřemohl ani český král Jan Lucemburský během jedné ze svých výprav proti městu.

Hradby tvořily důmyslný obranný systém dvou řad opevnění. Vnější hradba byla nižší (2,5 metru), ale mohutnější. Vnitřní hradba byla naopak vyšší (7 metrů) a užší. Mezi nimi byla proluka „hluchého prostoru“ s příkopem, která byla široká 6 – 8 metrů.

Opevnění sice dokázalo zastavit Jana Lucemburského ve 14. století, ale již se mu to nepodařilo se Švédy v 17. století. Ti ho pobořili a jelikož už nebylo modernizováno, bylo v 19. století (ostatně jako i v jiných evropských metropolích) rozebráno a nahrazeno parky zvanými Planty.

Jedinou dochovanou ukázkou původních vnitřních hradeb je malý kousek okolo Floriánské brány, který nebyl zbourán jen díky urputné snaze tehdejšího krakovského senátora. Ten zachránil i Barbakan.

Barbakan

Barbakan je jakýsi prvek pevnostní architektury, který plnil nejen funkci obrannou, ale také zbrojnice, skladu střelného prachu i sídlo posádky obránců hradeb.

Jedná se o jedinečný gotický „rondel“, který se jako jeden z pouhých tří na světě dochoval až do dnešních dnů. Ty další dva najdeme v Carcassonne a Görlitz, krakovský je z nich však nejmohutnější a nejlépe dochovaný.

Průměr stavby je 24,5 metru, tloušťka zdi pak 3 metry. „Rondel“ je lemován šesti věžičkami a okýnka sloužila jako střílny. Okolo budovy byl vykopán příkop o délce 26 metrů a hloubce 3,4 metrů. Vskutku impozantní obranná stavba.