Kazimierz v Krakově

Město Kaziměř pojmenované podle svého zakladatele Kazimíra III. Velikého, který jej založil v roce 1335 bylo samostatné a na vedlejším Krakově nezávislé až do konce 18. století. Kdysi ležela Kaziměř na ostrově v řece Visle, ale na konci 19. století bylo její severní rameno zasypáno, čímž vznikla dnešní ulice Stradomska.

Pohled do historie

Je známo, že na ostrově byly tři raně středověké osady. Na západní části ostrova byl zavražděn svatý Stanislav, po němž je pojmenována hlavní krakovská katedrála. Podle rozhodnutí Kazimíra se měly osady spojit v jedno město pojmenované po něm.

Po mnohá staletí zde spolu koexistovaly etnické skupiny křesťanů i Židů. Židé hráli důležitou roli už od konce 13. století, kdy se významně podíleli na ekonomice, v průběhu 15. století se sem začali uchylovat pronásledovaní Židé ze všech koutů Evropy. V 16. století se tak Kaziměř stala jednou z nejvýznamnějších židovských komunit v Evropě. Počátek 17. století už se jednalo o město s hradbami, branami, radnicí a tržištěm.

S Krakovem se Kaziměř spojila v 18. století, kdy se tato část Polska stala součástí Rakouského císařství a to znamenalo konec zlatého věku. Josef II. nařídil strhnout hradby a smazat rozdíly mezi Poláky a Židy. Židé se hromadně odstěhovávali pryč a v Kaziměři zůstali jen ti chudí a ultrakonzervativní. Během 2. světové války byli Židé nahnáni do ghetta v Podgorze, kde jich v roce 1939 žilo 70 000 (byl mezi nimi i dnes slavný režisér Roman Polanski).

Po 2. světové válce byla Kaziměř nejzanedbanější čtvrtí Krakova. Po konci socialistické éry zde byla vytvořena nová kulturní scéna, čemuž napomáhaly levné nájmy i restituce přeživším Židům z Izraele a Ameriky. Největší boom pro propagaci Kaziměře znamenal film Schindlerův seznam natáčený z velké části zde (i přesto, že ve skutečnosti se zde neodehrával).

Pamětihodnosti Kaziměře

Ulice Široká: byla centrem židovského obchodu a života, nejprestižnější adresa pro bohaté Židy.

Synagoga Remuh: založená v roce 1558 bankéřem krále Zikmunda II. Augusta. Je nejmenší synagogou v Kaziměři a současným centrem židovství v Krakově.

Židovský hřbitov: spolu s pražským židovským hřbitovem se jedná o jediné renesanční židovské hřbitovy v Evropě. K pohřbívání sloužil od roku 1551 až do počátku 19. století. Na ploše 4,5 hektaru se nachází 700 náhrobků a hřbitov má dokonce i svou zeď nářků sestavenou z úlomků náhrobků, které již nebylo možné seskládat dohromady.

Synagoga Izáka: tato kdysi v Kaziměři největší a nehonosnější je pojmenována podle nejznámějšího bankéře, lichváře a finančníka. Během 2. světové války zpustošena nacisty a dnes se uvnitř nachází sochařský ateliér.

Kostel Božího těla: založen Kazimírem Velikým proto, že právě zde vypadla oltářní svátost z lupu utíkajícím zlodějům, stavba začala 1340 a byla dokončena na počátku 15. století

Vysoká synagoga: postavená v polovině 16. století a v roce 1939 byla zničena nacisty.

Stará synagoga: tato synagoga je nejstarší v Polsku. Zde měli Židé své centrum až do vpádu nacistů, pro něž se stala skladištěm. Od roku 1959 zde je zde v provozu Muzeum židovské kultury a historie s předměty i z dalších synagog.

Synagoga Na vršku: v přízemí je stále funkční mikve

Popperova synagoga: nechal ji vybudovat obchodník a finančník Popper, kterému se říkalo Čáp (stával na jedné noze). V průběhu 2. světové války zničena nacisty a dnes se zde nachází kulturní centrum.

Klezmer-Hois: dnes kavárna, dříve mikve

Chci na poznávačku do Krakova