Národní archeologické muzeum v Athénách

Národní archeologické muzeum sídlí na ulici 28. října (bývalá ulice Patision), kde bylo vystavěno na konci 19. století. Přesto, že původně zde měly být uloženy pouze předměty z vykopávek v okolí Athén, které probíhaly na konci 19. století, časem se rozrostlo na Národní muzeum, do nějž přibývaly předměty z celého Řecka.

Muzeum sídlí v neoklasicistní budově a plocha jeho výstavních prostor je 8 000 m2, což z něj dělá největší muzeum v Řecku. Najdete zde 5 sbírek: prehistorickou, která obsahuje předměty z doby kamenné, kultury Kykladské a Mykénské a nálezy z Thery (Santorini). Sochařskou sbírku, která představuje vývoj antického řeckého sochařství od 7. – 5. století př. n. l. Sbírku váz a drobných předmětů, která zahrnuje řeckou keramiku od 11. století př. n. l. až do období Římské říše. Sbírku předmětů z kovu, v níž najdete mnoho bronzových soch i drobných předmětů a konečně jedinou sbírku egyptských a blízkovýchodních exponátů v Řecku.

Doba kamenná

Nejstarší nálezy, které jsou zde vystavovány, pochází z doby kamenné (7. – 3. tisíciletí př. n. l.) Pochází z celého Řecka, včetně Tróji. Zde jsou vystavovány keramické nádoby, nejstarší jednobarevné, mladší dvou i tříbarevné zdobené jednoduchými geometrickými motivy – cik cak liniemi, spirálami a meandry. Rovněž jsou zde k vidění vyřezávané sošky, z nichž nejznámější je žena držící v náručí malé dítě.

Doba bronzová

Důležitá část této prehistorické sbírky je věnována Kykladské kultuře. Toto je obecné označení kultury doby bronzové v Řecku, která měla své ohnisko na Kykladech a datovala se zde od počátku 3. do konce 2. tisíciletí př. n. l. Z bílého parského mramoru vytvářeli Kyklaďané lodě a postavy, které se velmi podobají současným moderním sochám. Jsou schematické, ale velmi elegantní. Všimněte si zejména dvou mužských postav hudebníků, jeden z nich hraje na dvojitou flétnu a druhý na harfu.

Obrázek Egejské kultury doplňuje známá nástěnná malba ostrova Thera (Santorini). Tzv. Jarní freska, rybář, boxující chlapci, antilopy, mladá kněžka jsou nástěnné fresky plné světla, barvy a života.

Mykénské období

Nejskvostnější sbírka v muzeu je však sbírka Mykénská. Tato kultura byla pojmenována podle města Mykény na Peloponésu, odkud byla rozšířena do celého Řecka v letech 1580-1100 př. n. l. V roce 1876 objevil Heinrich Schliemann královské šachtové hrobky na území mykénské citadely, dokázal existenci Mykénské civilizace a historický základ Homérových eposů, v něž předtím nikdo nevěřil. V této výstavní síni vás přivítá zlatá pohřební tzv. Agamemnonova maska, která byla položena na tváři mrtvého, budete obdivovat bohaté šperky, pečetní prsteny, bronzové dýky vykládané zlatem a stříbrem, meče se zlatými rukojeťmi, slonovinové sošky, nádherné nástěnné malby z Mykén a Týrintu a další.

Doba železná

Okolo roku 1100 př. n. l. přišli do Řecka ze severu Dórové, bylo to v době stěhování národů, během níž se po celém Řecku rozšířilo používání železa. Nejtypičtějším produktem rané doby želené jsou velké keramické vázy zdobené geometrickými vzory, podle nichž je toto období nazýváno Geometrické. Výrazným příkladem tohoto období je 1,62 m vysoká amfora, která byla nalezena poblíž Dipylonu v Kerameiku a jednalo se o pohřební pomník. Na váze je znázorněn zesnulý obklopený truchlícími. Amfora je dílem vrcholného Geometrického období a je datována do roku 750 př. n. l.

Archaické období

Archaické sochařství se začíná objevovat okolo roku 700 př. n. l. a trvalo asi 200 let až do raného 5. století př. n. l. Nejcharakterističtější zástupci archaického sochařství jsou Kuros (mladík) a Kore (dívka). Zpočátku byli mladíci zobrazováni čelem ve statické vzpřímené pozici a rukama se zatnutými pěstmi spuštěnými rovně podél těla. Postupem času byly sochy polidšťovány, levá noha byla nakročena kupředu, ruce pokrčené v lokti a na tváři lehký úsměv.

Klasické období

Mezi nejzajímavějšími exponáty sochařské sbírky z klasického období (5.-4. stol. př. n. l.) se vyjímá Poseidon nebo Zeus z Artemisia. Tato skvostná bronzová socha, která ztělesňuje harmonii a vyrovnanost klasického ducha, byla vyzvednuta z mořského dna u mysu Artemision u ostrova Euboia a zobrazuje buď boha Poseidona vrhajícího svůj trojzubec, nebo Dia s bleskem. Je datována do roku 450 př. n. l. Mezi dalšími exponáty zmiňme ještě obrovský mramorový reliéf z Eleusíny znázorňující bohyni zemědělství Demeter podávající svazek obilí eleusínskému králi Triptolemovi. Za ním stojí dcera bohyně Demeter Persefona sledující celou scénu.

Helénistické období

Mistrovské dílo helénistického období (3. – 2. století př. n. l.) je malý chlapec na koni z Artemisia, jeho tvář plná vzrušení je pro toto období typická.

Chci na poznávačku do Athén