Pnyx: Shromaždiště Athéňanů

Účel rozlehlého půlkruhového prostranství na kopci západně od Akropole byl v minulosti předmětem mnoha různých teorií. Dnes je již toto místo s určitostí identifikováno jako pahorek Pnyx, kde se konala shromáždění svobodných athénských občanů. Ti se tady začali scházet na konci 6. století př. n. l., aby diskutovali a hlasovali o důležitých tématech týkající se města. Pnyx tak sehrál jednu z významných rolí při tvorbě demokratického režimu.

Pozůstatky na kopci naznačují, že Pnyx prošel třemi stavebními fázemi. V první fázi byl kopec používán jako hlediště divadla. Povrch byl vyrovnán odstraněním tvrdého vápence a na severní straně byla naopak postavena zeď. Ve druhé fázi byl vzhled hlediště velmi odlišný, severní zeď byla přebudována na vysokou a půlkruhovou, přístup sem byl možný po dvou schodištích o šířce 3,9 m. Vzhled pahorku během třetí fáze byl víceméně stejný, jen ve větším měřítku. Zeď byla postavena z velkých kamenných bloků a řečnický stupínek byl situován na jihu.

Zajímavé je, že řečník pronášel svou řeč zády ke skále, aby se tak jeho hlas odrážel a rozléhal se do všech stran. Platilo zde nepsané pravidlo, že k diskutovanému tématu se mohli vyjádřit pouze muži, kteří mu rozuměli (například pekař se nevyjadřoval ke stavbě silnic). Mimo jiné zde řečnili i ti nejvýznamnější Athéňané – Perikles, Themistokles, Alkybiades…

Na pahorku se mohlo scházet až 6000 mužů, kteří postávali a posedávali v trávě. Byla zde i dřevěná sedadla, ale pouze pro členy rady 500. Později byly na jihu vybudovány dvě velké kolonády, jejichž účelem bylo poskytovat přístřeší před nepříznivým počasím.

Vykopávky zde byly vedeny v roce 1910 a definitivně potvrdily domněnku, že se jednalo o Pnyx. Odhalily rovněž velké obdélníkové obětiště pro oltář boha Dia Agoraia, které bylo v době císaře Augusta přeneseno na agoru před budovu Metroa. Mezi dvěma kolonádami byly rovněž nalezeny základy vstupní brány do areálu, která však díky Peloponéským válkám nebyla nikdy dokončena.

Chci na poznávačku do Athén