Propylaje: Impozantní vstup na Akropoli

Názvem propylaje se označuje vstupní brána o několika vchodech vedoucí na posvátné místo či do paláce. Takové propylaje najdeme na území antického Řecka jen tři, v Eleusíně, Epidauru a v Athénách. Troufám si říct, že ty athénské jsou nejznámější z nich.

Vstup na Akropoli byl odpradávna z její západní strany. Již od doby mykénské (1600-1100 př. n. l.) tudy vedla cestička, která byla pravděpodobně chráněna bastiony. V době vlády Peisistrata (6. stol. př. n. l.) byla Akropolis definitivně určena za posvátné místo, tedy určeno pouze bohům, nikoli lidem. Antické chrámy byly opraveny a nádherné Propylon („brána“) bylo postaveno na místě někdejšího vstupu. Tato stavba byla zničena Peršany v roce 480 př. n. l. a její zbytky jsou k vidění na jihovýchodní straně dnešních Mnésikleových Propylají.

Stavba současných Propylají byla zahájena v roce 437 př. n. l. a ukončena byla v roce 432 př. n. l. ještě před jejich dokončením, na vině byly peloponéské války. To, že je tato stavba nedokončená, lze vidět na čtverhranných výstupcích, které byly používány k transportu jednotlivých mramorových bloků. Stejně jako všechny stavby na Akropoli, i Propylaje byly postaveny z bílého pentelského mramoru, který byl místy doplněn o šedý eleusínský mramor, aby ozvláštnil bílou monotónnost a zdůraznil některé charakteristické prvky.

Propylaje se skládají z centrální budovy obdélníkového tvaru (24 x 18,2 m) a dvou křídel, severního a jižního. Centrální budova je rozdělena do tří částí dvěma řadami jónských sloupů, zatímco řady 6 dórských sloupů rozdělují mramorovou zeď na východní a západní část. Toto spojení jónského a dórského stylu je jedním ze znaků architektonické harmonie a symetrie.

Propylaje byly opatřeny 5 branami, z nichž největší (7,37 x 4,18 m) byla rovněž hlavním vstupem. Tato brána byla tvořena dřevěnými mohutnými křídly, každé o váze asi 7 tun. Jejich zavírací systém byl však natolik důmyslný, že je mohl obsluhovat pouze jeden člověk. Křídla pak byla zdobena zlatem a drahým kamením. Když budete Propylajemi procházet, upřete své zraky na kazetový strop. Podle Pausania i podle zbytků barev, které se nám na některých místech dodnes dochovaly, si můžeme představit jejich kýčovitou výzdobu, která představovala jasně modrou oblohu se zlatými hvězdami.

V severním křídle Propylají vznikla velká místnost, které se říkalo Pinakotéka (Obrazárna), na jejíchž zdech byly pověšeny obrazy slavných umělců 5. stol. př. n. l., jako například Polygnota. Mnésikles zamýšlel věnovat budovu na jižní straně stejnému účelu, ale dostal se do křížku s kněžkami blízkého chrámku bohyně Niké. Tehdy tedy změnil své plány a vytvořil menší, otevřenou halu s kolonádami na severní a západní straně.

V klasickém období se stoupalo k Propylajím po rampě 80 m dlouhé a 20 m široké. Tato rampa nebyla používána jen lidmi, ale i zvířaty, která nahoru přivážela stavební materiál, nebo byla určena k obětem bohyni Athéně. Později, během vlády římského císaře Klaudia (41-54 n. l.) bylo k Propylajím postaveno monumentální schodiště a ve třetím století byla postavena brána známá jako Buele podle francouzského archeologa Ernesta Buele, který ji objevil.

V polovině cesty k Propylajím se tyčí vysoký masivní podstavec z hymettského mramoru. Ten byl postaven ve 2. století př. n. l. a bylo na něm umístěno čtyřspřeží (quadriga) některého ze sponzorů Athén, pravděpodobně Eumena II., krále Pergamonu (197-158 př. n. l.). Později, ke konci 1. století př. n. l. byla tato quadriga nahrazena jinou, Marka Vespasiana Agrippy (63-12 př. n. l.), římského generála a zetě císaře Augusta.

Propylaje postupem času následovaly osud Akropole i celých Athén. V době Byzance se staly sídlem arcibiskupství. Pod Franky administrativním centrem Athénského knížectví, florentský Nerio Acciaioli je používal jako svůj palác a přistavěl k jižnímu křídlu vysokou čtvercovou věž, která byla zbourána až v roce 1875. V době turecké nadvlády měl v této věži sídlo turecký vedoucí vojenské posádky a z Propylají se staly sklady s municí a střelným prachem. Propylaje dostaly svůj smrtelný zásah v roce 1645, kdy do nich uhodil blesk, ten vznítil střelný prach, který způsobil nenapravitelné škody na tomto mistrovském Mnésikleově díle.

Propylaje, stejně jako všechny stavby na Akropoli procházely dalekosáhlou rekonstrukcí a byly několik desítek let pod lešením. V současné době je již můžete vidět bez lešení, proto si tento pohled náležitě vychutnejte!

Chci na poznávačku do Athén