10 nej památek Vídně, které si nesmíte nechat ujít: Slavná minulost a barevná současnost

(Článek byl napsán pro Magazín Radynacestu.cz)

Hlavní město někdejšího téměř padesátimilionového habsburského impéria nese stopy své slavné historie dodnes. V mnohých z nás Vídeň vyvolá představy o honosných reprezentativních budovách, kočárech tažených párem běloušů, dámách v rukavičkách oblečených do dlouhých šatů s „honzíkem“, Sacher dortu a voňavé kávě. A skutečnost? Není tak daleko od představ…

Při procházce centrem dvoumilionového města na vás dýchne atmosféra elegantní, vznešené metropole. Není divu, vždyť každý národ si rád připomíná svou slavnou minulost, Rakušany nevyjímaje. Dobře vědí, že velký podíl na celkovém dojmu mají především památky, kterým věnují maximální péči. A vyplácí se. Turistů jsou ve Vídni plné ulice, a to v každém ročním období.

Přinášíme seznam deseti nejkrásnějších památek, které byste při návštěvě Vídně rozhodně neměli opomenout ani vy.

1. Katedrála svatého Štěpána

Katedrála Stephansdom je přirozeným centrem města a věž katedrály hlavním orientačním bodem. Její osud byl velmi pohnutý, byla několikrát ostřelována a bombardována a možná právě proto si jí Vídeňané o to víc hýčkají.

Základní kámen katedrály položil v roce 1359 vévoda Rudolf IV. Habsburský, zeť našeho Karla IV. Rudolf na svého tchána Karla žárlil (nebo ho měl naopak za velký vzor?) a chtěl své sídelní město povznést na stejnou úroveň, na jaké byla Praha. K tomu však ve své době potřeboval reprezentativní svatostánek – katedrálu. Biskupství ovšem bylo ve Vídni zřízeno až v roce 1469, tedy o 125 let později než arcibiskupství v Praze.

Poznávacím znamením katedrály je její 137 metrů vysoká věž, které se familiárně říká Štěpánek. Zajímavostí je zajisté i střecha katedrály. Ta je nejen velmi strmá, sklon dosahuje až 80°, ale hlavně, Jihomoravani, pozor! Střešní krytina pochází z Poštorné u Břeclavi.

Určitě nezapomeňte nahlédnout do interiéru katedrály. Všimněte si precizně vypracované kazatelny, jejímž autorem je sochař Anton Pilgram, který tvořil také v Brně. A to, že katedrála nebyla postavena jen tak „halabala“ dokládá i její precizní číselná symbolika: její šířka byla vypočítána na 111 stop, délka na 333 stop a výška na 444 stop a počet schodů na věž je 343.

2. Hofburg

Vídeňský hradní komplex není ani postaven na nedobytné skále, ani obehnán vodním příkopem, jak bychom to v případě hradu očekávali, ale rozkládá se přímo v centru města. Stavba Hofburgu jako královského sídla byla zahájena v roce 1279 a až do roku 1918 zde opravdu žili králové a císaři z rodu Habsburků. Dnes v části hradu, konkrétně v Leopoldově křídle, trvale žije rakouský prezident.

Na Hofburgu se podepsaly tři hlavní stavební fáze, které jsou na jeho exteriérech zřetelné dodnes. Nejrozsáhlejšími změnami si hrad prošel na začátku 20. století,kdy bylo dostavěno celé jedno nové křídlo. V rozšiřování se mělo pokračovat dál, práce však byly zastaveny kvůli 1. světové válce. Nádvoří Heldenplatz (náměstí Hrdinů) se do historie zapsalo 15. března 1938, kdy zde Adolf Hitler vyhlásil tzv. Anschluss a dav jej nadšeně vítal.

Návštěvníci Hofburgu mají spoustu možností poznat hradní interiéry. Nejoblíbenější jsou samozřejmě Císařské komnaty, jejichž součástí je dnes už kultovní Sissi Museum. Určitě nesmíte vynechat ani tzv. Schatzkammer, pokladnici s habsburskými korunovačními klenoty. Pokud máte ve Vídni více času, doporučujeme navštívit i přehlídku Španělské jezdecké školy se slavnými lipicány.

3. Albertina

Galerie Albertina se nachází na nejjižnějším konci hradního komplexu Hofburg. Albertina je pojmenována po vévodovi Albertovi Sasko-Těšínském, který ji v roce 1768 založil. Albert byl manželem Marie Kristiny, nejoblíbenější dcery Marie Terezie, a také kmotrem prince Alberta, manžela anglické královny Viktorie. Celý život byl zapáleným mecenášem umění.

Před hlavním vchodem do galerie se nachází nadživotní jezdecká socha arcivévody Albrechta, který se zasloužil o porážku Italů v jedné z bitev rakousko-pruské války.

Albertina dnes ukrývá snad nejvýznamnější a nejrozsáhlejší sbírku grafiky na světě. Mezi ty nejvzácnější patří práce od Rafaela, Michelangela, Leonarda, Rembrandta, Rubense, Schieleho, Kokoschky apod. Vůbec největší sbírka grafiky pochází od Albrechta Dürera. 

4. Habsburská hrobka

Když z hlavní pěší zóny Kärtnerstrasse odbočíte na Neuer Markt, malé náměstíčko, kde byl původně situován trh s moukou, uvidíte zde nenápadný kapucínský kostel. Koho by napadlo, že takto jednoduchá bude hrobka členů jednoho z nejvýznamnějších a nejdéle panujících rodů v Evropě?

V této hrobce byli k poslednímu odpočinku ukládáni Habsburkové od roku 1633, zatím posledními příslušníky tohoto rodu zde pohřbenými jsou Otto von Habsburk (2011), syn posledního rakouského císaře Karla I. a jeho žena Regina (2010).

Uvidíte tady více či méně monstrózní sarkofágy 146 šlechticů, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Za nejkrásnější z nich jsou považovány sarkofágy Leopolda I., Josefa I., Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie. Samozřejmě nesmíte přehlédnout místo odpočinku druhé Napoleonovy manželky Marie Luisy, Františka Josefa I. a jeho ženy císařovny Sissi, na jejíž hrob lidé stále nosí čerstvé květiny.

5. Ringstrasse

Na mapě centra Vídně je jasně zřetelné, kudy vedlo obranné opevnění starého města. Hradby byly z rozhodnutí Františka Josefa I. v roce 1858 zbourány a na jejich místě vznikl rozsáhlý stavební prostor v délce více než 5 km, který byl využit pro vybudování jednak silničního obchvatu města a za druhé reprezentativní ukázky habsburského impéria.

V letech 1860–1890 zde bylo postaveno celkem 12 velkolepých budov, od opery přes muzea až po radnici.

První dokončenou stavbou na Ringstrasse byla státní opera, která má dva hlavní styčné body s naší Českou republikou. Stavbu realizoval český architekt Josef Hlávka. Prvním představením v ní byla Mozartova opera Don Giovanni, jež měla svou světovou premiéru v pražském Nosticově divadle.

Stavba parlamentu byla zahájena poté, co došlo k rakousko-uherskému vyrovnání. Parlament této nově vzniklé říše tady ovšem nezasedal dlouho. Po 35 letech od dokončení byl totiž ze schodů parlamentu vyhlášen vznik Rakouské republiky.

Radnice je většinou hlavním bodem zájmu turistů, kteří do Vídně přijíždí na adventní trhy. Na náměstí před radnicí jsou v předvánočním čase rozmístěny trhy se spoustou vánočních předmětů a v prostorách radnice se konají adventní koncerty.

6. Muzejní čtvrť

Museumsquartier se nachází na Ringstrasse a skládá se ze dvou zrcadlově postavených budov v honosném historizujícím slohu, napravo je Naturhistorisches Museum, tedy Přírodovědné muzeum, které stojí za návštěvu díky svému obrovskému viváriu (zařízení pro chov cizokrajných druhů, které má co nejvíce napodobovat jejich přirozené prostředí). 

V budově nalevo je umístěno Kunsthistorisches Museum, tedy Uměleckohistorické muzeum, které se může pochlubit čtvrtou nejpočetnější uměleckou sbírkou na světě. Kromě světově nejrozsáhlejší sbírky Bruegela zde najdete obrazy dalších významných umělců jako například Rafaela, Cranacha, van Dycka, Rubense a dalších.

Celou muzejní čtvrť uzavírá budova moderního umění, která byla otevřena v roce 2001. Ukrývá nejpočetnější sbírku Egona Schieleho na světě a kromě něj také díla Gustava Klimta či Oskara Kokoschky.

7. Belvedere

Asi nejkrásnější palácový komplex celé Vídně je dílem architekta Johanna Lucase von Hildebrandta, který tvořil i na území Čech a Moravy. Palác byl postaven pro významného rakouského vojevůdce Evžena Savojského, který se významně zasloužil o vyhnání Turků od bran Vídně.

Celý Belvedere je tvořen dvěma částmi – Horním a Dolním zámkem. Horní zámek byl postaven k reprezentativním účelům, politickému a společenskému setkávání, plesům a slavnostem s ohňostroji, které prý princ miloval. Naopak Dolní byl pojat jako zahradní palác určený především k soukromým princovým účelům.

Zámek Belvedere využíval až do své smrti v roce 1914 František Ferdinand d’Este jako své rodinné vídeňské sídlo. Dnes je v Horním zámku instalována výstava umělců počátku 20. století.

8. Schönbrunn

Oproti Hofburgu je Schönbrunn považován za vzorový císařský palác. Se svou žlutou symetrickou fasádou plnou zdobných detailů je ukázkovým příkladem pozdního baroka a vrcholným dílem dvorního habsburského architekta Johanna Fischera z Erlachu. V paláci je 1 440 pokojů a v dobách největší slávy zde sloužilo více než 1 000 lidí.

Schöne Brunnen znamená „krásný pramen“ a z tohoto vskutku krásného odpočinkového místa se od doby Marie Terezie stalo trvalé letní sídlo Habsburků. Na zámku se narodil i zemřel císař František Josef I. a v roce 1918 tady rezignoval poslední rakousko-uherský císař Karel I. Zámecký komplex Schönbrunn je od roku 1996 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Pokud budete v areálu zámku, určitě si nenechte ujít prohlídku honosně vyzdobených reprezentačních sálů. Přenese vás do doby, kdy tady hrál Mozart jako šestileté zázračné dítě, kdy zde zasedal Napoleon nebo kdy tady trávil svůj volný čas František Josef.

V rozlehlém zámeckém parku se nachází vídeňská zoologická zahrada – vůbec nejstarší ZOO na světě. Velkou vzácností této zahrady jsou pandy.

9. Hundertwasserhaus

Architekt Hundertwasser tvrdil, že „přímka je bezbožná“ a tímto svým tvrzením se řídil při realizaci přestavby obytného domu, která mu byla zadána v roce 1983. Tato dětsky hravá, barevná, nepravidelná dle odborníků „splácanina“ různých prvků, stylů a ozdob si ihned získala mnoho obdivovatelů.

Aby Hundertwasser ušetřil obyvatele domu před zvědavými návštěvníky, postavil hned vedle Kalke Village, ještě barevnější a ještě nepravidelnější nákupní pasáž. Pro turisty je zde informační centrum a spousta upomínkových předmětů ke koupi.

10. Prátr

Park Prater byl původně vybudován jako odpočinkové místo pro šlechtice a šlechtičny, kteří sem mířili na projížďky na koních a v kočárech. Veřejnosti byl poprvé otevřen Josefem II. v roce 1766 a nezaměnitelným symbolem Prátru se stalo ruské kolo, které bylo na místě postaveno o 100 let později. Dnes najdete v Prátru obrovský lunapark, sportovní stadiony i muzeum fotbalu.

Chci na poznávačku do Vídně